Balada o kopáčích

Ivo Jahelka

1:BBavili se dvG#a kopáči D#o polední pBauze,
jG#aká škoda, žGdime prej u nás nCmení právo stFávky,
pBo třech rumech nG#apadlo pak KD#olomana KrBause,
jG#ak bejt doma D#a přitom brát nBemocenský dD#ávky.
"TCmy mi, Tondo, nBa záchodě lD#evou ruku zlG#ámeš,
tD#ím pádem jsem z prBáce aspoň nGa šest neděl venku,
nCmásleduj mě, kBamaráde, dD#o díla se dG#áme,
zD#a chvíli už Cmod doktora chcD#i mít nBeschopD#enku."
R:KD#ončetina rBupne, kdFyž se na ni dBupne,
kD#ostičkBa křFupnBe.
2:Na klozetu kleknul si Kraus k záchodové míse,
ruku přes ni položil a naplánoval akci,
na prkýnko že zas pevně Tonda postaví se,
na ruku mu šlápne, a hned bude po atrakci.
Rozkročený na prkýnku Tonda nohu zvednul,
pro zvýšení stability chyt' se splachovadla,
klečící Kraus v onu chvíli však poněkud zblednul,
v představě té bolesti mu brada dolů spadla.
3:Tak se stalo, že když Tonda shora dupnul silně,
Koloman Kraus reagoval přesně instinktivně,
před úderem rukou uhnul zcela neomylně,
tím pádem se situace vyvinula divně.
Tonda dupnul do prázdna a zapad' do záchodu,
kotník se mu zašprajcoval do vodpadu mísy,
jak se držel splachovadla, ještě na sebe splách' vodu,
s dvojnásobnou zlomeninou ho pak doktor křísil.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:38.622+00:00
Výsledky hledání: